V západočeské oblasti nedaleko Domažlic se nachází oblast zvaná Chodsko. ''Chod'' bylo, ve staročeštině, označení pro hlavního sedláka, který chodil po hranicích a hlídal. Do současné doby se zachovalo spoustu tradic - pestrý lidový kroj, folklór, nářečí, lidová architektura, řemesla, keramika, občerstvení a festival, který se pořádá každý rok. Více o chodské oblasti a ukázky brokátů naleznete v článku.
Dolní Chodsko
Nachází se na západní hranici Čech s Bavorskem. Oblast byla známá jako ''kraj Buláků'', a to kvůli výslovnosti ,,ja bul'' místo ,,já jsem byl''.
Ženský kroj
- jako jeden z mála nemá košaté barokní sukně
- šerka (skládaná červená polovlněná sukně) byla zdobena nad dolním okrajem pentlí
- nevolické zástěry byly nahrazeny brokáty s charakteristickým vzorem
- pantl byl květovaný a uvazoval se dozadu
- na svátečním kroji se, krom korálků, filtrů, nacházel i brokátový šátek s dlouhými třásněmi
Mužský kroj
- tzv. ''praštěnky'' byly žluté kožené kalhoty se širokým poklopcem, zapínáním na bocích
- vysoké holínky
- košile s bíle vyšívanou náprsenkou, modrá vesta a kazajka
- vesta, kazajka - barevné vyšívání na klopách, límečku, kapes a na rukávech
Horní Chodsko
Kroj byl mnohem jednodušší než dolácky.
Ženský kroj
- vlněná, skládaná, červená sukně s našitou zelenou stuhou
- černý soukenný kabátek bez ozdob se nosil do kostela
- košilka pod kabátek měla šikmo střižené úzké rukávy, s vyšším vejkladek
- ve výstřihu se nacházel šátek s třásněmi
- černý hedvábný šátek s vetkávanými modrými pruhy a barevnou výšivkou, byl typickou pokrývkou hlavy
Mužský kroj
- košile se strojně vyšívanou výšivkou
- bílé šerkové kabáty
- světlé kalhoty z kůže nebo šerky s užším poklopcem
- bílé punčochy, nízké střevíce nebo vysoké holínky
- široký klobouk s černými stuhami