Vítejte v našem článku, který se věnuje fascinujícímu světu krojových brokátů, zvláště těm tradičním pro regiony Chodsko a Doudlebsko. Tyto textilní poklady nejen zdobí kroje, ale zároveň nesou hluboké kulturní dědictví a historii těchto oblastí.
Doudlebsko
Na jih od Českých Budějovic se nachází oblast nazývaná jako ''Doudlebsko''. Díky svému umístění mělo Doudlebsko úzký kontakt s Rakouskem a Bavorskem, a tak látky, které se dovážely, byly unikátní a v Čechách značně neobvyklé.
Co bylo typické pro ženy
Ženské kroje, zejména ty sváteční, měly typický vzhled:
- barevná, vlněná šerka
- měňavě, barevné sukně s barevnými pruhy
- ozdoby = černé sametky
- fěrtochy s hedvábím, které měly pásově uspořádaný, květinový vzor, se do Čech dostaly z Rakouska a nahradily tak tkané zástěry. Starší měly svislé, hedvábné, pruhy a bavlněný základ.
- živůtek byl z atlasu či kašmíru
- ramena překrývaly různé druhy šátků s květinovým vzorem
- plátěná košilka, malý krejzlík, baňaté rukávy s manžetami
- do popředí se dostal černý šátek s květem v rohu - ženy jej uvazovaly dozadu a jeden jeho cíp přehazovaly přes rameno
Co bylo typické pro muže
- temné barvy
- úzké, černé kozačky s ozdobným štěpováním u švů a přivazovány byly širokým opaskem
- široký opasek byl vyšíván z pavích brků, což dodávalo vzoru jemnost = stal se velice důležitou částí kroje venkovanů
- bílá košile byla doplněna vestou z bohatě vzorovaného sametu
- hedvábný šátek, který se vázal pod krk, skvěle ladil s šátky dámskými
- celý kroj dolaďoval kulatý klobouk a holínky
Chodsko
V západočeské oblasti nedaleko Domažlic se nachází oblast zvaná Chodsko. ''Chod'' bylo, ve staročeštině, označení pro hlavního sedláka, který chodil po hranicích a hlídal. Do současné doby se zachovalo spoustu tradic - pestrý lidový kroj, folklór, nářečí, lidová architektura, řemesla, keramika, občerstvení a festival, který se pořádá každý rok.
Dolní Chodsko
Nachází se na západní hranici Čech s Bavorskem. Oblast byla známá jako ''kraj Buláků'', a to kvůli výslovnosti ,,ja bul'' místo ,,já jsem byl''.
Ženský kroj
- jako jeden z mála nemá košaté barokní sukně
- šerka (skládaná červená polovlněná sukně) byla zdobena nad dolním okrajem pentlí
- nevolické zástěry byly nahrazeny brokáty s charakteristickým vzorem
- pantl byl květovaný a uvazoval se dozadu
- na svátečním kroji se, krom korálků, filtrů, nacházel i brokátový šátek s dlouhými třásněmi
Mužský kroj
- tzv. ''praštěnky'' byly žluté kožené kalhoty se širokým poklopcem, zapínáním na bocích
- vysoké holínky
- košile s bíle vyšívanou náprsenkou, modrá vesta a kazajka
- vesta, kazajka - barevné vyšívání na klopách, límečku, kapes a na rukávech
Horní Chodsko
Kroj byl mnohem jednodušší než dolácky.
Ženský kroj
- vlněná, skládaná, červená sukně s našitou zelenou stuhou
- černý soukenný kabátek bez ozdob se nosil do kostela
- košilka pod kabátek měla šikmo střižené úzké rukávy, s vyšším vejkladek
- ve výstřihu se nacházel šátek s třásněmi
- černý hedvábný šátek s vetkávanými modrými pruhy a barevnou výšivkou, byl typickou pokrývkou hlavy
Mužský kroj
- košile se strojně vyšívanou výšivkou
- bílé šerkové kabáty
- světlé kalhoty z kůže nebo šerky s užším poklopcem
- bílé punčochy, nízké střevíce nebo vysoké holínky
- široký klobouk s černými stuhami
Chodské stuhy
Chodské stuhy jsou tradiční český lidový prvek, který má hluboké historické kořeny a významně obohacuje kulturní dědictví České republiky.
Stuhy jsou tkány jako běžné metrové zboží, které je dle potřeby zákazníka stříháno a prodáváno v tzv. blocích.