Krojové stuhy jsou tradičními ozdobami, které mají hluboké kořeny v historii a kultuře mnoha regionů po celém světě. Tyto stuhy mají různé barvy, vzory a významy, které symbolizují příslušnost k určitému regionu, rodině nebo události. V mnoha zemích jsou krojové stuhy stále důležitou součástí tradičních oděvů a slouží k vyjádření identity, příslušnosti a hrdosti na kulturní dědictví. V moderní době se krojové stuhy stále častěji objevují i jako módní doplněk či dekorace, které pomáhají udržovat živou tradici a propojovat generace. Jejich popularita přetrvává díky jejich kráse, symbolice a historickému významu, kterým přispívají k udržení kulturního dědictví a posilování společenských vazeb. V článku vám ukážeme jedinečnou metráž na krojové stuhy z naší produkce.
Chodsko
V západočeské oblasti nedaleko Domažlic se nachází oblast zvaná Chodsko. ''Chod'' bylo, ve staročeštině, označení pro hlavního sedláka, který chodil po hranicích a hlídal. Do současné doby se zachovalo spoustu tradic - pestrý lidový kroj, folklór, nářečí, lidová architektura, řemesla, keramika, občerstvení a festival, který se pořádá každý rok.
 |
 |
 |
 |
Haná
Srdcem Moravy je Haná a korunou moravských krojů jsou kroje hanácké. Hanácký kroj je opravdu majestátní mezi ostatními kroji, zejména svatební oděv, který je zdoben nevěstčinou korunou, "pantlíkem" a "úvodnicí".
Hanácký kroj je pro svůj etnografický a kulturně-historický význam jedním z nejzajímavějších dokladů lidové kultury českého a moravského lidu. Na Hané se spojují malebné krajiny s charakteristickými rysy, spojující starobylé s bohatstvím, čímž se stává jednou z nejmalebnějších oblastí.
Hanácký kroj nese všechny znaky kraje rovin, protože každý lidový kroj závisí na klimatu a přírodních podmínkách. Nese rysy tohoto požehnaného regionu, odráží tradiční barevnost, bohatství, okázalost a někdy i veselost.
Hanácký kroj se nosil po celé Hané, od Uničova až po Bílovice, od Litovle až k Holešovu. Nebyl vždy a všude stejný, jak se měnily doby, měnil se i kroj. Každá doba mu vtiskla svůj vlastní ráz.
Lidový kroj na Hané je dvojí: všední a sváteční. Kroj všední je zhotoven z domácího materiálu a vznikl z praktické potřeby zemědělské práce, zatímco kroj sváteční je převážně ze městského materiálu. Odráží v sobě sociální poměry, lidovou tvůrčí schopnost a nadání. Kroj vyjadřuje zdůraznění rodinných událostí a úctu k předkům, ale má také náboženskou a sociální funkci a určuje lokalitu panství.
Hanácký kroj vyniká krásou a bohatstvím výšivek. Estetická hodnota kroje je dána výšivkou, která zahrnuje provedení vyšívací techniky a ornamentální strukturu, a to jak barevně, tak tvarově.
Ornament Hanáckého kroje má ušlechtilý charakter. Vyšívací technika se liší od běžného způsobu vyšívání. Motivy hanáckého ornamentu jsou většinou rostlinného původu.
Hanácké kroje jsou obecně považovány za vyšívané pouze bíle, žlutě a černě. Avšak jsou také dochovány vyšívané výšivky v růžové, modré a pestrobarevné barvě, stejně jako šátky vyšívané pestře křížkovým stehem, řetízkovým stehem a fěrtušky a obojky.
Je zajímavé, že ještě koncem minulého století ženy, ačkoliv se jim vytýká marnivost a touha po módních novinkách, zůstaly věrné krojům až o dvacet let déle než muži, kteří jej odložili v roce 1885.
 |
 |
Opavsko
Tradiční ženský slavnostní kroj v oblasti Opavska se skládá z několika charakteristických prvků. Košile, nazývaná také "rukávce", tvoří základ, doplněný barevnou sukní nazývanou "leknica". Pod sukní se často nosí spodnička, zvaná "škrobenica", a čím je širší, tím symbolizuje vyšší společenské postavení nositelky. Vrchním krytem je vyšívaná vesta, nazývaná "bruslek", buď vyrobená z materiálu sukně nebo z odlišného sametu. Vestu obvykle doplňuje zavázaný šátek, nazývaný "šaltuch". Přes sukní se nosí bílá vyšívaná zástěra, často zdobená typickými vzory jako je "monstrancový", "košíčkový" nebo "pražský". V pase se často vážou pentle. Na hlavě ženy nosí vyšívaný čepec, nazývaný "dynko", který je doplněný stuhami přes uši a vzadu mašlí, které mohou sahat až k patám. V ruce drží vyšívaný kapesník a na nohou nosí bílé punčochy a vyšší černé šněrovací boty.
Tradiční dívčí slavnostní kroj se od ženského liší několika prvky. Místo "šaltuchu" na ramena dívky nosí bílou vyšívanou plenu. Na hlavě dívky nenosí čepci, ale mají vlasy spletené do copu a ozdobené červenou pentlí. Tato variace kroje dodává dívkám charakteristický vzhled a symbolizuje odlišnou roli či postavení ve společnosti.
Tradiční mužský kroj v oblasti Opavska zahrnuje několik charakteristických prvků. Patří mezi ně bílá košile, kalhoty sahající do délky pod koleno, a kabátek, který se obvykle zapíná dvouřadově a může být též nahrazen vestou. K tomu se nosí bílé punčochy a vysoké černé holínky. Kolem krku muži často nosí bílou vyšívanou "kosu", která připomíná předchůdce dnešní kravaty, nebo v každodenním nošení kašmírový šátek. Tento kroj zdůrazňuje tradici a kulturní dědictví Opavska a zároveň poskytuje nositeli jedinečný a elegantní vzhled.
 |
Ukázka klasického vázání stuhy |
 |
 |
 |
|
| Historická stuha, podle které jsme vytvořili luxusní repliku. |
 |
 |
 |
 |
Slovácko
Krojové stuhy ve Slovácku jsou barevné a bohatě zdobené součástí tradičního kroje tohoto regionu. Jsou ručně vyrobeny a používány jako ozdoba na krojích mužů i žen. Každá stuha má svůj vlastní význam a symboliku, a často se vybírá podle příležitosti nebo statusu nositele. Slovácké krojové stuhy jsou nejen estetickým prvkem, ale také důležitou součástí zachování kulturní identity a tradic tohoto regionu.
 |
 |
Slovensko/Piešťany
V Piešťanech, malebném městě na západním Slovensku, se tradiční kroje a krojové stuhy staly důležitou součástí kulturního dědictví. Kroje jsou vyzdobeny pestrobarevnými stuhami, které představují bohatství a pestré tradice regionu. Tyto stuhy se nosí jako součást tradičního kroje při různých slavnostních příležitostech a událostech, a představují tak spojení s historií a identitou místních obyvatel. Krojové stuhy v Piešťanech nejenže zdůrazňují krásu krojů, ale také slouží jako symbol sdíleného kulturního dědictví a hrdosti na svůj region.
Vzor našich stuh jsme získali díky spolupráci s přední slovenskou tvůrkyní krojů Lenkou Černokovou.
 |
|
 |